14. 8. 2009 - Uf...

14. august 2009 at 13:32 | Denaille |  Diary
Od středy jsem byla v jednom kolem, takže jsem se taky na netu moc neukazovala. Přijde mi to trochu jako sen. Byla jsem ty dny tak unavená, že mám pocit, jakobych je prožila jenom na půl. Můj mozek navodil stav jakési netečnosti, když jsem třeba pět minut nikoho nevnímala a jenom hleděla do blba. Bylo to divné.
Dneska už se cítím celkem fit po tom, co jsem prospala čtrnáct hodin. Ale ještě mě čeká proflámovaný večer.


Ve středu ségra odjížděla na tábor. Bude se mi po ní celkem stýskat, hlavně proto, že tu bez ní bude strašná nuda a s mou mladší ségrou se asi moc neuvidím, protože mě s radostí vyměnila za dědovy králíčky. :D
Ale mít barák jenom pro sebe taky není na škodu. Škoda jen, že má taťka noční a po ránu vyspává a odpoledne mě buzeruje. :D
Taky jsem si konečně mohla jet pro mou výplatu z brigády. Domluvili jsme se s kámošema na devátou hodinu, ale když jsem tam přišli, nikdo nikde. Nakonec jsme se dozvěděli, že pro peníze teprve jeli do města.
Tak jsem to vzala rovnou k babičce a asi hodinu tam prospala, protože sousedi měli ten večer pařbu a já kvůli těm ječícím slepicím usnula někdy kolem třetí. Když jsem jela na kole z kopečka, udělalo se mi dokonce špatně od žaludku, což se mi dlouho nestalo (vysvětlení - když nedostanu nejméně pět hodin spánky, pak mi bývá špatně). :D Divné, já vím. A vzhledem k tomu, že jsem vstávala někdy kolem půl osmé... No, byla jsem ráda, že jsem ten kopeček zdolala.
U babičky jsem se ke všemu přežrala. Není nad pořádnou polívku a lívance s marmeládou.
O půl jedné jsme si dali druhý sraz toho dne a tentokrát už jsem si konečně mohla odnést čtyři litry za dva týdny tvrdé práce. :)
Hned na to jsem tři stovky obětovala kadeřnici. Nějak jsem to musela oslavit.
Pak jsem to vzala ještě k babičce, které jsem slíbila stovečku. Takže si to shrneme. Sjela jsem jeden velký kopec, vyšlapala další kopec, sjela jsem kopec, vyšlapa dvakrát tak větší kopec, sjela jsem kopec a pak s taškou plnou jablek, broskví a hroznu jsem potkala spolužačky, se kterými jsem šlapal další extra kopec.
Není nad to bydlet v údolíčku, kde všichni bydlí na kopci. Takže jsem další hodinku strávila u jejich babičky, která mi vnucovala broskve, maliny, ostružiny... atd. Vzhledem k tomu, že jsem jedno jabko rozdrtila kolenem, jak jsem šlapala a tu šťávu měla skoro všude, a taky byla ještě dost přežraná, protože jsem ještě u mojí babičky zblajzla jednu broskev, musela jsem jí odmítnout. :D
Pak jsem sjela jeden kopec a další maxi kopec, který mě čekal, abych se dostala domů jsem už radši zdolala pešky.
Jelikož rodiče mých spolužaček byli s jejich mladší sestrou na dovolné, domluvili jsme se, že u nich budu spat. Vzala jsem pár filmů (asi 10), nechala našim vzkat, že dnes mají ode mě pokoj a prádný barák a zmizela. :D
Sjela jsem tedy ještě jeden kopeček a vyšlapala další. Aspoň víte, jak jsem po tom ježdění musela být unavená.
Po dvou filmech jsem to v jedenáct zabalila.
Druhý den jsme ještě v osm podnikli cestu do města, protože holky neměli zaplacený internet. Půl hodiny jsme ten posraný obchod hledali, protože se přestěhoval. Nakonec se na nás usmálo štěstí a my tloukli hlavami o zeď, protože jsem kolem něj celou tu dobu chodili.
Šťastně jsme se potom teda vrátili k nim a koukli ještě na jeden film. Potom jsem se sbalila a šla vstříc dalšímu kopci, který jsem už od začátku raději šlapala pěšky.

Celý den jsem byla takové pochodující zombie. Večer jsem si lehla asi v devět a spala do jedenácti. :)
Dneska jdeme na oslavu kamaráda, který slaví dvacetiny, takže asi během další dvou dnů vás nepoctím svou návštěvou, jelikož se budu vzpamatovávat z alkoholu.
Po taťkovi mám trochu pomalejší spalování, takže lidi, kteří jsou na druhý den fit, já jsem teprve v polovině. :D
 

2 people judged this article.

Comments

1 Kiqi Kiqi | Web | 14. august 2009 at 15:49 | React

:D ty kopečky mi nahánějí hrůzu jen ztextu :D hih...kopeček sem, kopeček tam...
Takový stavy mám taky, nikoho nevnímám čumím do blba, furt bych jenom spala :D
Nedivím se ti, že jsi byla přecpaná, kdo by nebyl :D
No, hlavně to s tím chlastem nepřežeň :D ať se z toho vůbec někdy vzpamatuješ :D

2 wladka wladka | 14. august 2009 at 16:31 | React

mnoo tťie kopce to poznam...byvamna hrozne vysokom a strmom kopci a dostat sa az hore aeste k tomu vyslapa tri poschodia(nemame vytah) az k nam je zabijak..ale ja som uz vytrenovana tak som si zvykla a terz sa smejem z kamosov ked sa k nam trepu

3 Polgara Polgara | Web | 14. august 2009 at 17:45 | React

Pro výplatu jsem si byla 11 a řeknu ti, ten pocit z peněz, které jsem si sama vydělala je příjemný.
Těch kopců je tam na mě nějak moc, jsme ráda, že u nás jich moc není, ale ten výborný oběd u babičky, za to stál, ne? :-)
S tím pitím opatrně, aby to neodnesly chudinky mozkové buňky 8O)

4 Denaille Denaille | Web | 14. august 2009 at 18:50 | React

[2]: Taky z toho mám občas škodolibou radost. :D

[3]: Jaké mozkové buňky? :D

5 Angie Angie | Web | 15. august 2009 at 0:41 | React

kolem třetí chodím spát i bez ječících slepic :D a kdybych svým rodičům zanechala takový vzkaz, tak by vyhlásili celostátní pátrání :-D jak koukám, tak si ráda potrpíš na dobrý spánek, a to je přesný opak mě :D chodím spát pozdě, a taky pozdě vstávám (mno dobře, dneska mě máma vzbudila kolem jedenácti, protože jsem musela na nějaký nákupy)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement