Víra

20. september 2009 at 10:20 | Denaille |  About me
Pro tohle slovo znám tři významy.
Víru jako náboženství, víru jako důvěru v druhé lidi a víru všeobecně.
Chci trochu rozebrat tu víru v náboženství... :)

Je jich hned několik. Jen pár je těch takových celosvětových a z nich vznikají kulty, sekty a další odnože náboženství. Některé se od sebe značně liší, některé jen trochu a většinou jen v detailech.
Jedno ale mají společné. Na našem náboženství závisí to, co se s námi stane po smrti.
Půjdeme do Nebe? Nebo snad do Pekla, nebo se rozplyneme do nirvány? Co když se reinkarnujeme? Třeba žádný posmrtný život neexistuje...


Někteří lidé se snaží věřit, že po smrti něco je. Proč? Protože je pak mnohem snazší odejít. Pokud budu vědět a být si tím stoprocentně jistá, že pak už nic není, nedokázala bych se se svou smrtí smířit. Ale pokud budu věřit, odchod bude mnohem snažší, protože po smrti mě čeká další život.
S tím souvisí i víra v Boha a některé poznatky. Lidé nevěřící odcházejí s křikem, protože jsou si jisti, že nadešel jejich čas pykat za svoje hříchy (to si na smrtelné postely uvědomí každý. Co když Bůh opravdu existuje?) Ti, kdo věří odejdou ve spánku a v klidu.

Každá víra věří v něco jiného. A jak to mám já?
Netuším, co se stane po smrti, ale hodně mě to zajímá. Jsem věřící. Věřím, že tam něco je. Možná Bůh, možná Krišna, možná se znovu narodím.
Ale ze všeho nejvíc věřím, že Bůh žije ve mě a všude kolem mě. Příroda je toho důkazem.
Bůh je tu proto, abychom se necítili sami. Je neustále s námi.
Když v něj uvěřím, už nikdy nebudu sama. To je hlavní myšlenka všech náboženství. A protože nebudeme sami, jsme schopní milovat (Můžou být samozřejmě i výjimky).
A co bude po smrti? Jsem římskokatolík, takže beru v potaz to, že Bůh může být skutečný. Ale spíš se přikládním k nirváně. Duše se jednoduše rozplyne do Vesmíru a slyne se vším živím. Zažije tak něco jako orgasmus lásky. Jiní by to mohli pochopit i tak, že se spojí s Bohem, splynou v jedno. Protože Boha můžeme brát jako nadpozemskou sílu, která řídí Vesmír.

Jak to ale opravdu je, každý zjistí až po své smrti.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Kermisee Kermisee | Web | 20. september 2009 at 15:43 | React

Toto téma, teda: Náboženství, víra a vyznání mě velmi zajímá a ráda o něm dizkutuji. Mým problémem ale je, že nikdo v okolí se mnou tuto vášeň nesdílí...moji kamarádi jsou vesměs křesťané, znám pár muslimů i buddhistů, ale ti už se našli a tak o tom nijak nemluví. Jedinou výjimkou jsou ti buddhisté, u nichž je ztnámo, že po vzoru svého nejvyššího, Buddhy, rádi fylozofují, přemýšlí a diskuzují.

Toto téma je vlemi obsáhlé a já stále nevím k jaké víře se řadím. Jsem Wiccan, to ano. Ale z části se dám považovat i za buddhistku či hiunduitsku a velmi mě oslovil i Judaismus, i když je to vlastně v Bibli tzv. Starý zákon.

No, na blogu se tomuto chci také věnovat. Nastudovala jsem pár publikacví na toto téma a tak se těším na další články :-)

A v pohledu na reikarnaci, ráj nebo nirvána...no...reinkarnace je mi zřejmě nejbližší, ale myslím, že pro každého je přichystán jiný osud... :-)

2 Denaille Denaille | Web | 20. september 2009 at 16:27 | React

[1]: Moji spolužáci o mém nadšení zatím moc neví, ale už jsme se jednou rafli s jedním spolužákem. On tvrdil, že křesťanství je na nic, protože v minulosti stálo za spousty vražd. Já to beru z té dobré i špatné stránky. Ale křesťanství jako takové neodsuzuji, i když nepatří zrovna mezi ty nejčestnější.
Dnešní lidi hodně přitahují tzv. alternativní náboženství nebo ty přinesené z východu jako je zrovna buddhismus, hinduismu atd.
Mě osobně buddhismus, taoismus a konfucianismum dost zajímá, takže toho plánuju hodně. :)

3 Angie Angie | Web | 20. september 2009 at 19:10 | React

Tak já k tomu musím něco říct. Já jsem také věřící, ale katolík nejsem, jsem pravoslavného vyznání. Jsou v tom rozdíly, to jistě víš. Já, jako jedinec věřím na cosi po smrti. Věřím, že smrt je pouze změna fyzického stavu. Nikoliv duše. Pokud je libo, můžeš tomu říkat nirvána, nebo podobně. Toto je téma, o kterým můžu psát dlouho.
Teď nechci nějak kritizovat církev, nebo podobně. Víra je v tom, že člověk věří. Já věřím v to, že nejsem sama. Věřím, že existoval Ježiš Kristus, a že prosazoval víru. Ale podle mě on vnucoval lidem myšlenku o tom, že nejsou sami. Třeba nějaké biblické příběhy jsou přehnané, to uznávám, a víru jsem si nevybírala, pokřtili mě, když jsem byla malá. Když se modlím, tak možná nepromlouvám k Bohu, ale spíš sama k sobě. Ke svému svědomí.
Když už mluvíme o tom, co všechno způsobilo křesťanství za války, a různé další hrozné věci, tak to nebyly křesťané, ale lidi. A už záleží jenom na nich, co dělají. Křesťanství nikdy neprosazovalo "zabij". To lidi. Křesťanství jako takové podle mě má sloužit k tomu, aby člověk měl naději. Třeba jak si řekla, aby se necítil tak sám, anebo prostě a jednoduše aby měl proč žít. Aby viděl všechny ty negativní stránky světa, a doufal, že někdy bude líp. Po smrti. Aby ve srovnáním se skutečným světem měl se kam schovat. Aby se ukryl od labyrintu světa do ráje srdce...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement