8. Kapitola - Odhalení

29. december 2009 at 12:32 | Denaille
Žblept: Tohle je úplně nová kapitola napsaná nedávno. :D Heh, mám radost, tak se nedivte. Nějak jsem nedoufala, že se do ní ještě někdy pustím. Možná se mi podaří napsat ještě devátou kapitolu, ale pak bude zase dlouho ticho, protože nevím, jak dál. Tuto část musím ještě domyslet.

Co se stalo v předchozí kapitolce?: Ysadara se ocitne ve vězení. Poznal ji velitel stráží a slíbil jí, že jí pomůže. Stejně tak je o několik cel dál zavřený i její otec. Král Eretor chce Ysu najít a netuší, že už ji dávno má. Fija s Dareyem zatím připravují plán na záchranu... Jak to všechno dopadne?



•••


Darey se procházel lesem. Musel zjistit, jak daleko se dostali a najít cestu do Alaraku, aby později zbytečně neztráceli čas. Vzal si sebou i Zuňanův meč. Sice s ním neuměl zacházet, byl pro něj těžký a moc dlouhý, ale alespoň může vzbudit trochu respektu, kdyby to bylo potřeba.
Když přišel na kraj lesa, zjistil, že zas tak moc daleko od Alaraku nebyli. Když večer půjdou trochu víc na západ, dostanou se přímo za Alarak. Pak si ale budou muset najít bezpečnou cestu k paláci. Po městě bude určitě rozmístěny hordy vojáků, aby dohlížely na ty, kterým se nepodařilo uniknout. V tuto chvíli vypadalo, že poblíž nikdo není, ale Darey byl raději opatrný a zůstával tiše sedět v křoví a pozoroval okolí. Po několika minutách bylo jeho čekání odměněno. Před hradbami města se objevila dvojice vojáků v modrém obtěžkána mečem a kuší. Darey na chvíli zaváhal, jestli vůbec mají šanci dostat se dovnitř a zase ven. Jedním řešením samozřejmě bylo, že by se nechali chytit. Byla to nejsnadnější cesta tam. O cestě zpět se to říct nedalo. Nedalo se ani vyloučit, že by vojáci neváhali použít kuš a oba rovnou zastřelit, kdyby se pokusili k městu jen přiblížit.
Darey nechal pozorování a v tichosti se odplížil do lesa. Tohle bude potřebovat pořádný plán.
Fija mezitím připravila v chatrči jídlo. Z trochy mouky a silného vína udělala pár placek, které opekla nad ohněm. Zbytek pečlivě schovala v brašně a co s Dareyem nesnědli, zabalila na později.
S plnými žaludky se uvelebily u hořícího ohně a na chvíli si dovolili usnout. Po včerejší probdělé noci a následné honičce byly příšerně unavení.

•••

Ysadara se s trhnutím probudila. V jednu chvíli nevěděla, kde jde, teprve po pár minutách si uvědomila sled posledních událostí. Nechápala, co ji vytrhlo z toužebného spánku, podle malého okýnka u stropu usoudila, že je stále ještě hluboká noc. Zaposlouchala se do ticha, které panovalo, ale neozvalo se nic, co by znělo nějak podezřele. Venku před dveřmi uslyšela tiché pochrupování stráže a venku vzdálené hašteření dravců, kteří určitě nepřehlédli tu hostinu na náměstí, pokud vojáci těla neodnesli a nepohřbili. Jak si ale Ysa bolestně uvědomila, těla jejího lidu tam nejspíš pořád leží a jejich kosti ožírá dravá zvěř. Zase se v ní zhoupla vlna vteku a na spánek už nebylo ani pomyšlení.
Zvedla se a začala znovu prozkoumávat svoje vězení. Musí tu být něco, co mi uniklo. Přece taky nezůstanu trčet, dřív nebo později zjistí, kdo jsem a potom už nebude žádná šance na záchranu, uvažovala v myšlenkách.
Znenadání se však zarazila. Něco slyšela. Ano, vychází to z druhé strany. Přitiskla ucho na kamennou stěnu a za chvíli se ozval jasně zřetelný šramot. To nejspíš musel být ten zvuk, který ji probudil. Uvnitř začala trochu doufat, že se jí přece jenom podaří utéci.
Jen co šramocení přestalo přiložila ústa ke stěně a polohlasem zavolala: "Haló, je tam někdo?" Nebyla si jistá, jestli je ten zvuk natolik hlasitý, aby ho ten druhý vězeň na druhé straně slyšel, ale musela to zkusit. Nic se nedělo.
Porozhlédla se znovu po cele a našla na zemi pokroucenou hliněnou lžíci. Začala s ní vydávat zvuky o stěnu a doufala, že tohle bude na druhé straně slyšet. Na chvíli přestala a čekala na reakci. Z druhé strany se k její radosti ozvalo odpovídající šramocení. Po chvíli se však šramocení změnilo na rytmus tichých úderů. Ysa ani na chvíli nezaváhala a začala pozorně rytmus poslouchat. Stejně jako jazyky důležitých zemí se musela učit zvláštní šifrované řečí, která se používala při špehování nebo pouze jako způsob šifrování důležitých zpráv pro krále.
Radost, která ji prve zaplavila pomalu odplouvala s poznáním obsahu zprávy, kterou jí neznámý posílal skrze stěnu.

•••

Jako první se probudila Fija. Slunce už bylo nízko a ve vzduchu byl cítit chlad usínajícího lesa. Pospíšila si probudit i Dareye, aby se mohli připravit na vnik do města. Musela se od něj dozvědět, co zjistil na svojí výzvědné procházce.
Ysa vytáhla dvě placky a jednu mu podala. Mezitím, co mlčky přežvykovali svoji večeři Darey přemýšlel, jak se dostat dovnitř. I když před Fijou nechtěl nic přiznat, byl bezradný. Dostat se přes to množství stráží bylo neproveditelné. Navíc bylo šílenství pouštět se z vlastní vůle do města, ale ospravedlňoval se tak, že pro záchranu Ysadary to za to stojí.
"Jaký máš teda plán?" zeptala se ho znenadání Fija a vytrhla ho z deprimujících úvah. Mírně svraštil obočí.
"Je nemožné dostat se do města nepozorovaně. Všude jsou stráže. Jedinou šancí je nechat se zatknout, ale ani to není jisté. Myslím si, že nebudou váhat po nás střílet, pokud by nás zahlédli."
Fija se zamračila a povzdechla si. "To nevypadá dobře." Chvíli seděli mlčky, každý se snažil vstřebat fakt, že to možná budou muset vzdát. Stmívalo se, oheň v ohništi se živil jen malým polínkem a pomalu ho stravoval. Brzy vyhasne úplně.
"Myslím, že vím, jak Ysu dostat z žaláře. A možná by se nám podařilo i zmizet z města. Ale je to bláznivý plán a vůbec nevím, jestli vyjde," upřela odhodlaný pohled na Dareye.
Ten se na ni díval se směsicí nedůvěřivosti a obdivu zároveň. Poslední dobou si vůbec nebyl jistý, jestli Ysu miluje tak moc, že by byl schopný kvůli ní obětovat život. Snil o tom, že jednou budou žít oni dva v skrovném domku a společně hospodařit. Ale ona byla princezna. Uvažoval, zda by se kvůli němu vzdala toho všeho a naopak, zda by on byl dobrým králem. Představa sebe samotného, jak sedí na trůně v přepychových šatech s žezlem v ruce ho nutila, aby se rozchechtal. Fija se na něj přitom dívala se strachem a obezřetností v očích. Musel vypadat, jako kdyby mu přeskočilo.
Její obličej byl ozářený ohněm a její odhodlaný a tvrdý výraz v očích dosud nezmizel, i když v nich byl znát i potlačovaný strach. Darey musel uznat, že její věrnost Ysadaře je obdivuhodná. V tu chvíli se zastyděl za svoje myšlenky a odhodlaně kývl.
"Nic lepšího stejně nemáme," pokrčil rameny. "Jak se teda dostaneme dovnitř?"

Padla noc, všude se rozléhalo tísnivé ticho. Město bylo vzhůru nohama, nikdo nevycházel ven, aby na něj nepadla ta krutá skutečnost, že to, co mívali rádi, pro co tvrdě dřeli, se rozpadlo ze dne na den. Z města, které doposud žilo bujným veselím, se stala hrobka. Ve vzduchu byl stále cítit strach a pach, který se šířil i za hradby města.
Fija nervózně přešlapovala na kraji lesa a uvažovala, jestli se dočista nepomátla. Měla na sobě Ysadařiny šaty, které ji zabalila, aby je později mohla dobře prodat. Nebyla si vůbec jistá, jestli jejich plán vyjde, ale rozhodně to nechtěla vzdát tak brzy. Ysadara by pro ni určitě udělala to samé. Aspoň se tím snažila vysvětlit svoje chování a utěšit se, že to, co dělá, není tak úplně bláznovství. Darey s tímhle sice nesouhlasil, ale i on později uznal, že nic jiného stejně nezbývá.
Domluvili se, že Fija odláká stráže před hradbami a Darey se potom bude snažit zneškodnit stráže uvnitř města. Čekal je oba náročný úkol.

•••

Ysadara stála nehybně před zdí a zírala na kamenné kvádry. To nemůže být pravda, opakovala si stála dokola. Byla si jistá, že je to jen pohádka, kterou jí Abida vyprávěla, aby se jí bála. Pravý důvod, proč její otec nařídil zákaz vycházení ji v tento moment přišel jako to největší šílenství a na malou chvíli opravu uvažovala, jestli její otec není pouhý pomatenec. Byla by za to radši než…ne, to opravdu nemůže být pravda.
Přesto pocítila náhlou úlevu od strachu a sebrala trochu rozum do hrsti. Na druhé straně nebyl nikdo jiný než Kuris. Ysa mu důvěřovala, ať už si o něm Fija myslela cokoliv. Ale to, co tvrdil bylo tak neskutečné, že tomu odmítala uvěřit a bylo snazší svalovat vinu na něj než na svého otce. Vystavovat lidi takovému nebezpečí. Když pomyslí na to, že ona sama po západu slunce utíkala z paláce a beze strachu se procházela temnými uličkami…
Dál by se unášela hroznými představami a vlastní fantazií a trnula by strachem nad možným nebezpečím, kdyby nezaslechla chrastot klíče v zámku vlastní cely. V tu chvíli necítila nic než strach a možnou naději, že velitel stráží ji přece jenom pomůže utéci.
Nemohla tušit, jak strašně se mýlí.
Velitel stráží to opravdu byl, ale rozhodně se jí nesnažil pomoci. S šíleným výrazem zvířete, které se rádo baví týráním své oběti se na ni podíval a v Ysadaře v tu chvíli odumřely veškeré naděje na záchranu. Nepochybovala, že se pouze bavil tím, že ji otevřel dvířka naděje a teď pozoruje její zklamání a hořkost z poznání.
"Račte Výsosti," poklonil se. Nebyla v tom ale ani špetka oddanosti, pouze zřetelného výsměchu. Ysadara za ten krátký čas stihla nasadit neutrální masku a získala ztracenou rovnováhu. Hrdost jí nedala, aby se snížila před tím zrádcem.
Následovala ho z věže Útrpy do hlavního sálu paláce, kde ještě předchozího večera seděla na trůně a dělala si starosti, jak se vyvléci z plánovaných vdavek. Hned při vchodu zaznamenala skupinku lidí přímo pod trůnem a ke svému zděšení moc dobře věděla, o co tu jde.
"Fijo!" povzdechla zhrzeně. Doufala, že se aspoň ona s Dareyem zachrání.
 

1 person judged this article.

Comments

1 graphic-ideas graphic-ideas | Web | 29. december 2009 at 12:48 | React

Dobrý den,

tvůj blogu a hlavně tvoji grafiku jsem si podrobně prostudoval a usoudil jsem,že je překrásná,prostě úžasná a tak sem se rozhodl,že Ti nabdnu,jestli by si se nechtěl stát adminem blogu www.graphic-ideas.blog.cz,tým několika lidí,kteří tvoří grafiku.Stačí se zapsat u náboru nových grafiku a já se Ti pak ozvu na e-mail.Máš svělou grafiku a já bych tě tam prostě moc chtěl.Nemusíš tvořit layouty na zakázku nebo z povinnosti,když budeš mít chuť tak prostě můžeš :-) Promysli si to pořádně a prosím zapiš se do náboru :-)

Za GI Sam

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement