Henryk Sienkiewicz - Ohněm a mečem

2. june 2011 at 17:48 | Denaille nebo Estel...vyber si :p |  Cestou necestou s povinnou četbou
HENRYK SIENKIEWICZ (1846 - 1916)
OHNĚM A MEČEM (1883 - 1884)
_________________________________________________________________________________
Společensko-literární kontext
Skvělý novinář, novelista a světově proslulý historický romanopisec, pochází z velkostatkářské šlechtické rodiny s významnou patriotickou tradicí. Publikovat začíná roku 1872. Píše povídky a novely v duchu gogolovských satir. Po návratu z cest po Evropě, Severní Americe a Africe ho začínají i v novelistice více zajímat náměty dobrodružné a historické. Podstatnou část tvůrčího života zasvětil historickému románu. Jeho nejpopulárnějším dílem je Trilogie, tři volně na sebe navazující romány. Ohněm a mečem (Ogniem a mieczem, 1883 - 1884) zobrazuje boj polské šlechty za potlačení povstání Bohdana Chmelnického, Potopa (Potop, 1886) líčí nesmiřitelný odpor Poláků proti švédským nájezdníkům a Pan Wolodyjowski (1887 - 1888) válečný konflikt polsko-turecký. Po krátkém návratu k současné tématice tomány Bez dogmatu (1891) a Rodina Polanieckých (Rodzina Połanieckich, 1895), v nichž varuje polskou šlechtu před dekadentními náladami, podrobuje si autorovu fantazii exotické prostředí Neronova Říma. Za román Quo Vadis (1896), své umělecky nejzávažnější dílo, byl autor roku 1905 odměněn Novelovou cenou. Následují Křižáci (Krzyżacy, 1897 - 1900), čerpající z hrdinské polské historie 15. století. Na samém sklonku života dosáhl Sienkiewicz dalšího velkého úspěchu: napsal dobrodružný román pro mládež Pouští a pralesem (W pustini i w pusczy, 1911), který brzy získal světovou proslulost a jehož přímočaří, čistí a stateční hrdinové si vlastně podávají ruku s hrdiny románu Ohněm a mečem. Sienkiewicz zemřel ve Švýcarsku. Převoz jeho ostatků se stal nejen polkou národní slavností, ale díky zastavení v Praze i manifestací polsko-českého přátelství.
Umělecký směr: Světový realismus a naturalismus
Společnost: 1859 - zpochybnění církevního učení Darwinovou teorií vzniku druhů přirozeným vývojem (výběrem) => nové objevy (periodický zákon, radioaktivita) a vynálezy (automobil, dynamo, žárovka a telegraf). Zlepšily se zdravotní podmínky => populační růst.

Celková charakteristika
Originální název knihy: Ogniem i mieczem
Překlad: Vendulka Zapletalová
Nakladatelství: Odeon (Praha 1986)
Nakladatelství v zahraničí: Panstwowy Ubstytut Wydawniczy (Warszawa 1945)
Vydání: šestnácté (v Odeonu druhé)
Počet stran: 787
Literární druh: Epika / Beletrie
Žánr: Historický román / Polská literatura / Válečná literatura
Forma: ER
Prostředí: ukrajinské kozácké povstání okolo roku 1648. Neshoduje se s historickou skutečností.

Hodnocení: 7/10


Ohněm a mečem je první částí Trilogie (Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski). Tento historický román zachycuje domácí válku na Ukrajině. Na jedné straně stojí kozáci v čele s Chmelnickim, a na straně druhé polská šlechta a jejich obávaný vojevůdce Jeremiáš.
Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů autor současně rozvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. V knize vystupují také pan Wolodyjowski a pan Zagloba, postavy, které provázejí čtenáře celou trilogií.
Sienkiewicz psal román také s myšlenkou, aby byl morální vzpruhou pro Poláky, jejichž stát byl už sto let rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko.

Postavy
Hlavními postavami jsou Jan Skrzetuski a Helena Kurczewiczová, kteří stejně jako v Quo Vadis tvoří prototyp dokonalého páru - jeden druhého nepřestanou milovat, ať se děje cokoliv. Helena je vždy počestná, věřící a každý ji musí zbožňovat. Skrzetuski je zase ten největší hrdina doby, ušlechtilý rytíř a ochránce obklopen těmi nejlepšími přáteli a vlivem jednoho z nejmocnějších mužů.

Děj a kompozice
Kniha je rozdělena do několika dílů a dalších podkapitol.
První díl nás seznamuje s hlavními postavami a vysvětluje důvody války. Druhý nás zavede do jiné dějové linie a popisuje, jak pan Zagłoba prchá s kněžnou Helenou před Bohunem a další průběh války. Třetí díl popisuje další klíčové události. Politická situace se změní zvolením Jana Kazimíra, který je na straně Chmelnického a je ochoten kozákům udělit ústupky. Osud Skrzetuského a Heleny je stále nejistý, ale už není v rukou Bohuna.
Čtvrtý díl a závěrečný díl nám za začátku popisuje cestu Heleny z úkrytu, pak už jen události a hrdinné skutky čtyř přátel za nejtužší války proti samotnému Chmelovi.
Dále je zde ještě epilog, který v krátkosti líčí další události a jak to s válkou a jejími hrdiny nakonec dopadlo.
Tématické části jsou propojeny těsně, ale občas se autor v některých kapitolách vrací do minulosti, aby vysvětlil, co se ve stejnou dobu stalo na jiném místě.

Skrzetuski se na pláních náhodou setkává s Chmelnickim, který v utajení prchá ze země. Zachrání ho (od zbojníků) a trochu se s ním spřátelí. Následně se, po jejich rozloučení, dozvídá, o koho se jednalo. Potkává pana Zaglobu a seznamuje se s Podbipietou.
Na cestě do Luben k Jeremiášovi se setká s kněžnou Helenou a zamiluje se do ní. Jede s nimi na panství. S Bohunem si nepadnou do noty. Bohun Helenu miluje taky a Kurcewiczovi mu ji ke všemu slíbili, aby si mohli nechat panství, které právem náleží Heleně. Přesto Helena miluje pana Skrzetuckého. Skrzetiski s nimi uzavře dohodu - nechá panství Kurcewiczovím pod podmínkou, když mu dají Helenu. Kněžna nakonec souhlasí, ale před Bohunem to tají. Skrzetuski musí odjet do Luben za knížetem. Je poslán na výzvědy do Síče.
Je zajat Chmelnickim, ale protože mu tenkrát pomohl, není zabit. Po několika týdnech je propuštěn, aby Jeremiášovi podal zprávu o stavu jeho vojska.
Ještě před zajetím poslal zprávu Heleně, aby se co nejdříve dostali do Luben… zprávu ale zachytil Bohun a rozzuřen dorazil do Rozlog. Zabije všechny kromě Heleny a jejího pomateného bratra. Panu zaglobu, který se mezitím s Bohunem spřátelil, se tenhle čin příčí a pomáhá Heleně uprchnout. Dostane ji do Baru - opevněné pevnosti, kde jsou ukryti další lidé.
Mezitím se bojuje. Pan Skrzetuski se dozví, že Rozlogy byly zničeny a zoufá si, protože si myslí, že je Helena po smrti a pokud ne, tak že je její čest zhanobena. Je mu jasné, že to byl Bohun. Teprve později mu přátelé otevřou cestu naději a on uvěří, že utekla.
Bojuje po boku Jeremiáše. Bohunovi, ač prve bojoval na středně Jeremiášově, mu nezbývá nic jiného, než se po tomhle činu přidat k Chmelnickému.
Když se Skrzetuski dozví, kde Helena je a chystá se za ní, přijde zpráva, že Bar padl. Jeho naděje zmizely. Pokud nezemřela, její čest byla určitě poskvrněna. Skrzetuski vidí jediný způsob, jak dotrpět svůj život bez Heleny v tom, že se oddá modlení.
Jeremiáš má pochopení a posílá ho se Zaglobou, Podbipietou a Wolodyjowskim na tažení směrem k Baru, aby se dozvěděli víc. Jak o Heleně, tak o protivníkově rozloze. Poté, co se rozdělí je Zagloba zajat Bohunem, kde zjistí potřebné informace. I to, kde je nejspíše kněžna Helena ukryta. Je osvobozen Wolodyjowskim, který naneštěstí Bohuna nepozná a nezabije ho, i když měl šanci.
Na cestě zpátky se dozvídají, že armáda Jeremiáše byla rozdrcena - knížata zradila a utekla a vojsko se rozprchlo ještě před bitvou.
Dále je rozepsána politická situace. Ve Lvově jsou volby, kde se má zvolit nový král. Proti přání knížete Wisniowického je zvolen Jan Kazimír místo Karla, který podporuje mír, přestože je každému jasné, že válka i tak bude. Jen se tak odloží. A kníže Wisniowicki nedostane bulavu.
Skrzetuski se dozvídá, že je šance, že Helena žije a že není poskvrněna, přesto se oddává své povinnosti, i když by ji šel rád hledat. Přidá se tedy k "mírovému tažení" s knížetem Kisielem a po cestě se chce vyptávat. Když má Chmelnickij slabou chvilku, dá Skrzetuskému povolení, aby ji hledal, kde jen chce. Jeho vojáci mu mají ve všem vyhovět a neublížit mu, i když je na nepřátelském území.
Mezitím pan Zagloba a Michal Wolodyjovski tráví čas ve Lvově tak, že rozpoutávají souboje a pitky. Dostanou se do křížku s panem Charlampem, který je zamilován do Anuše Borzobohaté a myslí si, že mu kolem ní pan Michal krouží. Domluví se spolu na souboji mimo město, kde shodou náhod potkají Bohuna. Pan Zagloba ho vyprovokuje, aby je vyzval na souboj, protože oni jsou ve službě a v dobách voleb jsou souboje zakázány. Pan Wolodyjovski ho "rozzseká", ale Bohun jim neprozradí, kde ukryl Helenu. I když mají představu, stejně ji nikde nemohou najít.
Bohun ale i tak přežije a musí se ukrývat. Tenkrát doručoval vzkaz královi Janu Kazimírovi a byl tak chráněn, ale poté předal dopis pobočníkovi, aby se mohl bít. Byl na nepřátelském území a kdokoliv by ho zahlédl, hned by ho pověsil. Ukrývá se v jedné vesnici, kde ho čirou náhodou najde Rzedzian (Skrzetuského pomocník), který se s ním už dřív spřátelil po tom, co ho Bohun málem zabil, když doručoval dopisy do Rozlog. Přesvědčil ho, že táhne s kozáky a ošetřoval ho. A protože se Bohun nemohl hýbat, poslal Rzedziana k Heleně, aby ji přivezl do Kyjeva.
Naopak Zagloba a Wolodyjovski jsou informování Heleninými bratranci, za kterými se Zaglobou putovala do Zolotoše, že Helena byla uškrcena v jakési pevnosti, kde se ukrývala. Skrzetuski je nemocen a všichni ji oplakávají. Do té doby než se objeví Rzedzian s tím, že ví, kde ji najít. Všichni kromě Skrzetuského a Podbipiety (který se pro to moc nehodí, šel by poznat), se ji vydají dostat zpět. Zabijí Horynu (čarodějnici Bohuna) i jejího služebníka. Cestou je stihne nemilé překvapení. Pan Zaloga v jedné vesnici zahlédne Bohuna, tak prchají s unavenými koňmi a ke všemu je začnou honit tataři a Rzedzian s Helenou se od Zagloby a Wolodyjovského oddělí. Ti dva se postaví tatarům ale zachrání je jejich oddíl v poslední chvíli. Dostanou se k vojsku a pak válčí v konečné bitvě proti samotnému Chmelovi.
Že Helena žije, před Skrzetuským tají, aby v případě nějakého neštěstí nebyl zase nešťasten. Takhle by ta rána nebyla tak velká. Navíc neví, kam se Helena s Rzedzianem dostala.
Válka neúnavně pokračuje, ale její vojáci už tak neúnavní nejsou. Jsou obklíčeni Chmelem a král s vojskem stále nikde.
Skrzetuski se nabídne, že se pokusí projít mezi hlídkami a donést králi poselství o tom, jak si stojí. Všichni jsou hladní a dlouho nevydrží. Jeho kamarádi mu nechtějí dovolit jít, proto se přihlásí všichni.
Jako první jde pan Podbipieta, který je zabit a hanebně vystaven pro posměch. Konečně se mu podařilo dostat tři hlavy jednou ranou a stejně je všemu konec.
Jako druhý jde pan Skrzetuski. Tomu se podaří projít i informovat krále.
Je vyčerpaný a nemocný. Několik dní je v bezvědomí a když se probere, hledí na něj Rzedzian. Teprve teď se dozví, že je Helena naživu a co nevidět ji dokonce sám uvidí.
Král zachrání svoje vojsko, ale dostat Chmelnického se jim stejně nepodaří. Ale Bohun padl.

Jazyk a styl
V díle se hodně vyskytuje ukrajinských, místy i nespisovných, výrazů, někdy i části lidových písní.
Jazyk zastává spíše funkci sdělovací a estetickou.

Vliv díla
Podle románu natočil roku 1999 polský režisér Jerzy Hoffman stejnojmenný velkofilm. Hoffman natočil i následující díly Sienkiewiczovy trilogie, je však zajímavé, že tento film vznikl jako poslední. První byl Pan Wołodyjowski roku 1969 a pak následovala roku 1974 Potopa.

Zdroje
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 hudgens-twitter hudgens-twitter | Web | 2. june 2011 at 18:04 | React

dobrý blog

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement