Aleksandra Januszová - Dům u vycházejícího slunce

19. september 2012 at 22:18 | Destel |  Knihy
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Dom wschodzacego slońca
PŘEKLAD: Robert Pilch
LITERÁRNÍ DRUH: Epika / Beletrie
ŽÁNR: Fantasy & sci-fi / Povídky
NAKLADATELSTVÍ:
- U NÁS: Brokilon (Praha; 2011)
- V ZAHRANIČÍ: Runa (Warsawa; 1996)
VYDÁNÍ: první
SÉRIE: Město mágů (#1)
POČET STRAN: 336

HODNOCENÍ:

DOBA ČTENÍ: 23. 8. - 24. 8. (2 dny)
REAKCE PO DOČTENÍ: Bomba!

ANOTACE
První mágové přišli do města Farewell v dobách, kdy na parketech kraloval charleston a alkohol se dal koupit výhradně na černém trhu. Od té doby uběhlo téměř sto let, ale oni zde pořád jsou. Zdánlivě se ničím neliší od obyčejných lidí. Žijí na hranici dvou světů a chrání smrtelníky před neznámem.
Ve Farewell má každé zákoutí svůj příběh. Po soumraku se ze snu probouzejí bytosti, s nimiž se nikdo netouží setkat tváří v tvář - chrliči, vládci krys, neklidní mrtví. Pod skořápkou každodennosti se skrývají nepochopitelná tajemství. Odpovědi střeží rozsochatá Vrba, jejíž kořeny sahají až k srdci města.
Eunice Wightová - moderní mladá dívka - absolvuje první krůčky spletitého umění magie. Ještě úplně nechápe, čím je svět, k němuž začíná náležet. Vždy se však může spolehnout na pomoc starších mágů, přestože i oni mají dost problémů.
Mág-šermíř Lloyd se utká se svou temnou minulostí. Geniální informatik Timothy vkročí do virtuálního světa. Narcistický rocker Gabriel se konečně začne rozhodovat sám. Společně s řádovou sestrou Veronikou, prastarým Kryštofem a s nečekaným návštěvníkem ze vzdálených míst se postaví mytickým i dávným - a také novým - nepřátelům.
Naleznou odpovědi na záhady, jež po sobě zanechala legendární Kaia Modrooká?
Vyjde Eunice vítězně ze zkoušky, kterou jí uchystal osud?


(www.databazeknih.cz)

Aleksandra Januzs je důkazem, že se u nás nečtou jen americké teens slátaniny o lásce nebo klasická britská či americká YA, ale také literatura vedle od sousedů.
Polský boom začal samozřejmě Sapkowskim, klasicky ve stylu Tolkiena. Pokračoval Jakubem Ćwiekem a jeho Lhářem a teď jsme se dostali do končin urban fantasy.
Když jsem dočetla "Město z kostí", které je sice určené pro mladší čtenáře, než jsem já, a pak se pustila do série "Město mágů", přišlo mi, že jsem objevila poklad. I když mi svým tématem obě knihy přišli dost podobné, více se lišit nemohly.
Jediným nedostatkem je, že přeložen je zatím jen první díl. A i když bych si strašně ráda přečetla pokračování, polsky fakt neumím!

Zapomeňte na mágy se špičatými klobouky, kouzelnou hůlkou nebo rozevlátým vousem. Moderní vědy těmhle chlápkům totiž ty vousky trochu přistřihly. Od mága se teď nechtějí jedinečné předurčené magické schopnosti, ale může se jím stát snad každý. Chce to mít jen zdravý rozum (mozek) a trochu té obrazotvornosti při řešení logických operací, matematických úloh nebo zajímavých rébusů. Na ty jednoho dne narazí Eunice Wightová. Docela rázná holka, která trochu postrádá smysl pro módu a pro ránu nejde daleko. Ale i když nevypadá jako modelka, má něco, co je mnohem zajímavějšího. Zdá se, že se jí podařilo probudit v sobě magické schopnosti a od té chvíle začíná honička po virtuálních magických sítích i ulicích města.

Nacházíme se na bojové linii věčné války mezi lidstvem a dravci. Divíš se?"
"Jasně!" vyprskla. "Když je to tak, tak proč lidstvo nic neví?"
"To je hloupá otázka," vybuchl. "Jenom si představ to pozdvižení. Tanky, rakety, výzkumné laboratoře. Ostatně, nadpřirozený svět nejsou jenom dravci. Lidé mají problém s existencí několika rasových obměn a více než jedné sexuální orientace, nemluvě o náboženství. Myslíš, že by bez obtíží přijali do společnosti dryády, puky, děti Bast? Nebo zombie? Je pravda, že strašně smrdí, ale jsou relativně mírumilovné. Hranice, víš. Už jsme si tím kdysi prošli."
"Chráníme nestvůry před lidmi a lidi před nestvůrami?"
"Tak nějak."
"Ach. A jéje. Tak to jsem pěkně v prdeli."

To, co chybí "Městu z kostí" je tady použito přesně v té míře, jaké to má být. Opravdu skvělé charakterní postavy. Eunice samotná je typ holky, která se s ničím moc nepáře, dokáže vypadat jako drsňák… ale když přijde na to, kdy jí jde o život, má v kalhotách. Ale není to pojato jako výtka, spíše se mi to tak líbí. Kdyby vám za zadkem cvakal zuby upír, který není jako Edward Cullen, ale opravdu by si na vás pošmákl, rozhodně byste se netvářili jako hrdinové. To jenom dokazuje, že Eunice není hloupá a má v sobě jakýsi pud sebezáchovy, který jí pomáhá přežít.
Ale i její společníci (vesměs chlapi a většinou staří páprdové) mají své osobní trable, specifické vlastnosti a nejsou vůbec dokonalí. Do špinavého města zapadají jako hodinová kolečka. Město nedokáže žít bez nich a oni už nedokážou žít jinde než ve městě.

Sídlištní ulicí přicházel vysoký muž. Jeho černý plášť se ve větru mírně vzdouval, v šeru zářila cigareta. Příchozí kráčel klidně a pod nosem si broukal neurčitou melodii. Jakoby nic minul chrysler, nespouštěje pobavený pohled z obou démonů. Odhodil nedopalek na zem, rozdrtil ho podpadkem a pronesl dlouhé souvětí v jejich vlastním jazyce. Spojenec nebo nepřítel?
"Ničemu nerozumím…"zabručela si pro sebe.
"Já taky ne," uslyšela vedle sebe Timothyho sípavý hlas, "ale myslím, že vím, co říká.
Jak znám Lloyda, právě přešel do fáze, kdy jim vysvětluje, že opravdu nechce bojovat. Ve filmech to nikdy nezabere. V životě je to přesně naopak. Všichni ve městě vědí, kdo to je. ale tihle dva jsou tady cizí. Zajímalo by mě, jestli u nich zvítězí zdravý rozum."

Každý si za sebou ještě táhne svoje osobní životní výhry a prohry, kterou autorka využívá jako posuvníky děje. Místy to svým rozložením trochu připomíná jednotlivé povídky, ale jelikož na sebe dějově přímo navazují a hranice mezi nimi je hodně tenká, přidává to knize ještě na originalitě.

OBLÍBENÁ POSTAVA
Vcelku jsem si oblíbila všechny mágy v domě U Vycházejícího slunce. Jen Timothy mě tím svým geniálním mozkem někdy stavěl do pokušení ho za to nenávidět. :D A Eunice byla některými svými výplody prostě boží!

Mágové se zarazili.
"Tati?" podivil se Gabriel.
"No ano, přesně, a proč ne?!" vykřikla Eunice a v bezradném gestu zvedla ruce. "Za tebou běhají goupies a Lloyd balí holky po barech, takže nejspíš víte, že když chcete udělat dítě, potřebujete tátu a mámu! Kurrrva!"
Otočila se na patě.
"Seru na všechno, jdu za Veronikou."

NEJMÉNĚ OBLÍBENÁ POSTAVA
Z těch záporáckých postav to tentokrát vyhrál Julius, ale ani Veronika nebo drak ze zahrady Hesperidek mi nepřirostli k srdci. Eunicina matka se také nechovala podle mých představ, ale dokázala jsem do ní vcítit, takže mi to její chování později zase tak špatné nepřipadalo.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 moira moira | Web | 20. september 2012 at 20:53 | React

Na to, že mám knihu doma a četla jsem ji, mi tvoje recenze nic neříká. Sakra, musím si to znova přečíst! :DD

Dům u vycházejícího slunce je vážně skvělá kniha. x)) Jen - mám pocit, že vyšla dříve než Lhář, nebo se mýlím?

Jinak souhlasím, nadšení z knihy mi je matně povědomé. :D

2 Destel Destel | Web | 20. september 2012 at 22:30 | React

Už je to taky nějaký ten den, co jsem ji dočetla a musela jsem hodně pátrat v paměti, co se mi líbilo a o čem to vlastně bylo. Takové knihy, které se mi hned vypaří z hlavy mám celkem ráda, protože si je pak kdykoliv může přečíst znovu a zase zapomenout. :D
Je možné, že Lhář vyšel dříve, moc to nesleduji. Každopádně se mi do rukou dostal dříve než Dům u vycházejícího slunce, tak to pořadí tak nechám. :)

3 Sara Whitney Sara Whitney | Web | 21. september 2012 at 19:48 | React

Tak tohle vypadá fakt zajímavě, děkuju za tip^^

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement