Veronica Rothová - Divergence

20. december 2012 at 21:18 | Destel |  Knihy
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Divergent
PŘEKLAD: Radka Kolebáčová
LITERÁRNÍ DRUH: Epika / Beletrie
ŽÁNR: Fantasy & sci-fi / Román
NAKLADATELSTVÍ:
- U NÁS: CooBoo | Albatros (Praha; 2012)
- V ZAHRANIČÍ: Katherine Tegen Books (New York; 2011)
VYDÁNÍ: první
SÉRIE: Divergence (#1)
POČET STRAN: 344

HODNOCENÍ:

DOBA ČTENÍ: 15. 12. - 17. 12. (3 dny)
REAKCE PO DOČTENÍ: Jedna z nejlepších žánru YA

ANOTACE
Chicago, budoucnost. Obyvatelé polorozpadlého města jsou rozdělení do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas si zvolit, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka - úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. beatrice zjišťuje, že ve společnosti, jež se jeví tak dokonalá, vzůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem. Způsobem, který ji ale může zničit. (Obálka)


Po vydání Hunger games se rozpoutala válka o nejlepší dystopickou knihu. Ačkoli Hunger games začalo velmi slibně a zažilo pomalu stejný boom jako Twilight, přece jenom je těch knih podobného zaměření na trhu víc a Divergence patří k těm, které možná samotné Hunger games překoná.
Autorce je teprve 23 let, čili stejná věková kategorie jako já a Divergence je její prvotina, přestože se psaní věnuje už nějaký ten rok. Myslím tedy, že se od ní můžeme dočkat ještě dalších zajímavých knih, které budou lepší a lepší.

Děj se odehrává v Chicagu nejspíš v budoucnosti. Víme, že se lidé rozhodli rozdělit do pěti frakcí, z nichž každý reprezentuje jednu ze ctností, které jsou podle nich důležité ke "světovému míru". Už ale nevíme, jak došlo k tomuto rozdělní, nebo co se děje se zbytkem světa.
Beatrice zatím patří do frakce Odevzdaných, kteří sází na nesobeckost a obětavost. Díky tomu, že se nedají nijak uplatit ani přesvědčit o nadřazenosti jiné frakce, mají na starost správu města.
Mimo frakci Odevzdaných existují čtyři další - Neohroženost, Mírumilovnost, Sečtělost a Upřímnost. V den šestnáctých narozenin se musí každý na základě zkoušky, kterou podstoupí, rozhodnout, do které frakce budou patřit. Většinou se zůstává u té frakce, ve které se člověk narodí, ale jsou i tací, kteří se rozhodnou jinak; jde ale o výjimky.
Beatrice se dozví, že má předpoklady tří frakcí - neohroženosti, sečtělosti a odevzdanosti, což je velmi ojedinělé a zkoušející ji nazve divergentní. Je teď zcela na ní, aby se rozhodla, do které frakce vstoupí. Bude to odevzdanost, kde má svoji rodinu a jistotu? Nebo neohroženost, kterou vždycky obdivovala?

Ať už vám budu spoilerovat nebo ne, nejspíš jste už sami uhádli, jak bude děj dále směřovat. Kromě toho, že nápad je to velmi originální a opravdu se mi líbí, má tahle kniha i docela silné charaktery. Já alespoň poprvé potkala hrdinku, která je mi dost podobná. Přesto v některých momentech jednala téměř jako stroj bez emocí nebo naopak jako pubertální holka bez mozku. Sečteno a podtrženo, pořád je na tom líp než hojné množství jiných knižních hrdinek.
Dějově by se ovšem dala kniha ještě o něco málo vylepšit a doplnit o spoustu chybějících detailů, které někdy nedávaly smysl. Jak už jsem řekla, nebylo vůbec vysvětleno, co se děje se zbytkem světa, proč po městě vůbec jezdí vlak a kde se bere jídlo, elektřina a podobně. Čekám, že doplnění přijde v dalších dílech, pokud ne, je to docela velký nedostatek.

Ze zbytku postav už stojí za zmínku jenom Čtyřka, náš hlavní hrdina. Dokonalost sama. Opravdu bych ráda někoho takového potkala i ve skutečném životě a nejen v knize, ale vysněným mužům se prostě nic nevyrovná. Díky němu se tu samozřejmě potýkáme s láskou jako trám, která musí přežít všechny nesnáze. V tomhle směru jsem jenom ráda, že ten počínající trojúhelník, který se kdesi na začátku objevil, zase velmi rychle zmizel a naštěstí zůstalo pouze u dvojice.

Autorce nemůžu upřít stejný rys jako Rowlingové nebo Meyerové. Píše stylem, který vás u knihy udrží, i kdybyste četli tu největší kravinu pod sluncem (tohle pasuje spíš na tu Meyerovou). Přesto mě do dalších dílů žene zvědavost, jak tenhle příběh skončí a zda se dočkáme nějakého překvapení, které dosud v žádným jiných knihách nenastalo.

OBLÍBENÁ POSTAVA
Jak už jsem řekla, Tris je mi hodně podobná, takže jsem ji logicky měla i trochu ráda. Mezi nejoblíbenější postavu ale jednoznačně patří Čtyřka. Taky Christina byla hodně sympatická a v některých chvílích mi možná přišela ještě podobnější než Tris.

NEJMÉNĚ OBLÍBENÁ POSTAVA
Už od začátku jsem nemohla vystát Ala (Alberta). Vadil mi i Erik, ale to je celkem pochopitelné, přesto mi jeho osobnost do příběhu stále nějak patřila a dokázala jsem ji snést. Co ale vážně nemůžu vystát, tak jsou chlapi, kteří fňukají a nejsou dost silní. Nebo abych to upřesnila, jsou slabší než holka.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement