July 2013

21. 7. 2013 - Ty vole...

21. july 2013 at 18:04 | Destel |  Diary
Měsíc prázdnin se pomalu blíží ke konci a já si pravděpodobně prodloužím neaktivitu i tady na blogu. Nečekala jsem, že nebudu mít vůbec chuť ani čas přes prázdniny něco přidávat. Chtěla jsem to tu trochu rozjet, ale ouha.
Doteď jsem přečetla jen jakousi trapnou dvou kapitolovou mangu a nedodívala se ani na jedno anime. Taky už mám dva měsíce v plánu sepsat článek s přehledem anime, která chci sledovat v létě. Ale neviděla jsem u žádného ani první díl. Mám ještě resty z jara a zimy.

Co se knih týče, není to úplně zabité, ale opět jsem čekala, že toho přečtu trochu víc. Ale spíš jsem si myslela, že bych konečně mohla napsat i nějakou tu recenzi na knihu.

8. 7. 2013 - Už mi lásko není dvacet let...

8. july 2013 at 15:10 | Destel |  Diary
Včera jsem si dala tu práci, abych sepsala nějaký článek, protože dneska v tuhle dobu končím v práci a většinou jsem tak vyfluslá, že se zmůžu maximálně na dočítání Hostiny pro vrány nebo dokoukávání Personal taste.
Byla jsem tak nasraná, když jsem zjistila, že ruší drama(i anime)crazy, ale naštěstí jsem tuhle doramu někde našla, takže slavnostně slibuji, že jakmile uvidím poslední díl, budu se zabývat překladem a anime. Možná.

Ale co je důležitější. Právě dnes se již loučím s označením náctky a vítám cetku. A tak nějak už definitivně nejspíš vstupuju do světa dospělosti. Opět se psychycky neděje žádná změna.
A díky prodlouženému víkendu jsem se ve čtvrtek trávila na grilovačce, v pátek se opekálo prase se sousedy, v sobotu přišli kámoši ještě k nám na takovou mini grilovačku, kde padla flaška melounové vodky v pěti lidech, a v neděli se stavila babička na oběd. Byla jsem fakt really busy. :D Ale snad můžu říct, že jsem alespoň snažila tu dvacítku pořádně zapít, třebaže jsem nedošla tak daleko, aby mi bylo špatně.


One piece trio mafie

7. july 2013 at 20:10 | Destel |  Traditional art
Hodně dlouho jsem přemýšlela, že si pokoj "vyzdobím" vlastními obrazy a už nějakou dobu mi v hlavě uzrávala myšlenka, že by to mělo být na téma One piece nebo anime celkově. A chtěla jsem něco... hmm... vážného, decentního.
Ještě jsem přemýšlela nad Hellsingem, Samurai champloo nebo Psycho-pass. Mám ještě jedno plátno volné, takže pravděpodobně bude následovat něco z toho.

Protože mám takové růžovo-červené stěny, nejdřív jsem si musela namíchat ten správný odstín pozadí, aby to ladilo. A pak už to byla celkem hračka, která trvala asi pět hodin.
I když se mi Zoro moc nepovedl, jsem s tím docela spokojená. Představa byla sice úplně jiná, ale ve výsledku to není vůbec špatné.
Ps: Normálně jsem strašně skromný člověk, ale tentokrát to na té fotce vypadá hůř než to ve skutečnosti je. :D


Červen 2013

1. july 2013 at 14:00 | Destel |  Filmy
Téměř celý červen se nesl v duchu japonských a korejských filmů (až na Gangster Squad). Teprve ke konci měsíce jsem se podívala ještě na Star trek jakožto non-asijského zástupce. Taky jsem viděla jeden animovaný film, ale mám podezření, že jsem ho viděla už v květnu, jen jsem na něj zapomněla... ovšem na jeho recenzi si nechám spešl článek, protože chci recenzi zařadit i do seznamu zrecenzovaných anime.

GUNS AND TALKS | KILLEODEULUI SUDA

REŽISÉR: Jin Jang
ŽÁNR: Drama / Akční / Komedie
ROK: 2001

ANOTACE
Čtveřice hlavních hrdinů platí v podsvětí za nejlepší a nespolehlivější zabijáky, kteří vždy splní zadaný úkol. Problém nastane, když je jako cíl označena mladá a sympatická žena v několikátém měsíci těhotenství, do níž se jeden z nájemných vrahů zamiluje. Kvůli tomuto zaškobrtnutí se jim na paty pověsí sveřepý policejní důstojník, který netouží po ničem jiném než čtveřici odhalit a buďto zavřít, nebo pozabíjet.

Film mě zaujal především tématem nájemných zabijáků a také jsem si řekla, že to bude dobré, protože se zde ukáže Won Bin (The man from nowhere). Hrál takové nezkušené ucho a byla to dost odlišná role od toho, co jsem čekala.
Samotný film je takový průměr, u kterého nenajdete žádné vyloženě akční scény typu Jamese Bonda, ale možná právě díky tomu si řeknete, že je tím film docela zvláštní. Naši nájemní zabijáci také nejsou zrovna obrazem amerického bezcitného vraha.
Ačkoliv se na to docela dobře dívá, postrádá to trochu akce. Ale film je zaměřen hlavně na naši čtveřici a na to, jak se vypořádá s tím, když věci nejsou úplně podle plánu a hrozí jim, že budou odhaleni.