Diary

28. 11. 2015 - No ty krávo, už je to dýl jak rok...

28. november 2015 at 15:50 | Destel
Po dlouhé době jsem se přihlásila na blog a když koukám do archivu... počkej, poslední článek je z června 2014, ale teď už je listopad 2015... no sakra, to už je rok co jsem nic nenapsala?
Tolik se toho stalo, tolik, o čem jsem se nepochlubila, nezmínila, zapomněla a chtěla napsat. Ale pokusím se shronout to nejdůležitější.

Skončila jsem se školou - to je asi ta nejpřekvapivější zpráva, ale ani zdaleka ta nejdůležitější. Vedlo mě k tomu spoustu věcí a spousta lidí kroutí hlavou a nechápavě se mě ptá: "A proč prosimtě? Vždyť jsi byla ve třeťáku, bakalář před tebou..." Ne, nejsem blbá, zvládla bych to, ale nechtěla jsem. A protože jsem nechtěla, nezvládala jsem to.
V září jsem měla opakovat dvě zkoušky, které jsem musela zvládnout, jinak... konec. Před prázdninama jsem ještě měla chuť to nějak dotáhnout. Ale už jsem neměla vůbec žádnou chuť pro to něco udělat, o něco se snažit. Takže jsem celé prázniny přemýšlela, jaký to má smysl a proč se vůbec snažím o něco, co mě tak strašně nebaví a mám z toho jenom zbytečné nervy a stresy. A došlo mi, že vlastně nestuduju pro sebe, ale pro to, abych měla titul a aby moji rodiče byli spokojení. A taky proto, že když neuspěju, mysleli by si, že důvodem je můj přítel, který špatně snášel, když jsem odjela na týden pryč. A jemu jsem slíbila, že se budu snažit to dotáhnout do konce, aby k tomu nedošlo.
A tak jsem na ty zkoušky prostě nešla.

20. 6. 2014 - Šnečí rozjezd

20. june 2014 at 14:40 | Destel
Už jsou to téměř dva měsíce, co jsem si založila druhý blog... s tímhle jsem ale ještě nestačila vůbec hnout. Stále jsem ve fázi stěhování a přepisování recenzí. Nejspíš až dokončím tohle, budu mít náladu se vrhnout pořádně na materiál tady.
Navíc se mi podařilo najít brigádu, chodím na směny, takže polovinu dne pracuju nebo spím, tím pádem mi moc času na koníčky nezbývá.

Už mám jakousi matnou představu, jak by to tady mělo vypadat, plánuji velkou rekonstrukci... Staré články mazat nebudu, ale nejspíš už některé nebudou tak snadno dohledatelné. Zase mám spoustu plánů, ale 98 % stejně nebudu mít šanci realizovat. Tak už to u mě chodí. Přesto se pokusím.
Zatím jsem nastavila starý design, který se mi za celou dobu asi líbil nejvíce a pasoval i k obsahu blogu. Mangu a anime už jsem ale odstřihla, takže se během (dejme tomu) dvou týdnů pokusím přijít s něčím novým.

Těžké rozhodování

24. april 2014 at 11:41 | Destel
Tomuto blogu už táhne ne pátý rok a mě se zdá, že je ještě mnohem starší. Je to všechno, co jsem za těch pět let zkoušela dělat. Psát povídky, kreslit, vytvářet grafiku, psát recenze.
Hodně mě toho za těch pět let pustilo a dál jsem se tomu přestala věnovat. Jedno ale zůstalo doteď, proto jsem poslední měsíc přemýšlela, jestli do toho vůbec půjdu.
Nakonec jsem si řekla, že jo, protože potřebuju nějaký nový impuls, jak všechno zase nastartovat a opravdu se do toho pustit.

Nemám v úmyslu s tímto blogem skončit. To ani náhodou. Ale předpokládám, že to tu bude chátrat, jelikož cokoliv spojené s anime nebo mangou už přidávat nebudu. Jediný obsah, který tady dál bude žít, bude ten zbytek. Můžu to zachránit ještě knihami, mám chuť dopsat Pandemonium a s grafikou to myslím ještě vážněji. Ale momentálně se snažím o to, co jsem se snažila udělat z tohoto blogu. Mít kvalitní anime blog.
Potřebovala jsem tudíž začít znovu.

Založila jsem si nový blog (www.danirez.blog.cz), kde (jak už jsem zmínila) budou jen anime a manga recenze a cokoliv s nimi spojené. Zatím ještě stěhuji a přepisuji některé recenze a chtěla jsem tam i One piece challenge, takže se tam ještě neobjevilo skoro nic nového. Ale nedalo mi to a musím se pochlubit. :D

15. 1. 2014 - Již šestý rok

15. january 2014 at 14:26 | Destel
Destel stále žije, a sama doufám, že žije ještě i její blog.
Prosinec jsem totiž celý zazdila, ačkoliv jsem měla spoustu času, který jsem proležela v posteli a využila díváním na filmy.
Ale nebylo to celé jenom o tom. Hned první týden jsem se ocitla na oslavě bratrance mého přítele, který slavil svůj první rok. A od toho dne mi v podstatě začaly Vánoce, které byly na chvíli přerušeny zápočtovým týdnem.
A pak... samotné Vánoce. Je divné zmiňovat je už po jejich boomu, všechny stromky už jsou pravděpodobně v popelnici. Každopádně jsem se na ně hrozně těšila. Ségra to totiž nevydržela a tak trochu se zmínila o tom, co asi dostanu od přítele. Věděla jsem teda jenom to, že ho prý zabiju a že je to celkem drahé. Jednou jsme se kvůli tomu málem pohádali, protože mám trochu omezené finanční prostředky a nechtěla jsem se cítit blbě, když mu dám blbou voňavku a šál. Přiznám se, že jsem čekala nějaký hodně romantický dar (čili nějaký šperk) a nebo televizu, kterou pořád zmiňoval a chtěl mi ji do pokoje koupit.

7. 10. 2013 - Podzimní nostalgie

7. october 2013 at 22:22 | Destel
Řekla jsem si, že dokud mám chuť něco psát, měla bych toho využít.
A jelikož už tenhle blog žije nějakých pár let, napadlo mě, že bych si mohla pročíst pár starých článků. Brouzdala jsem a našla deníčkovský zápis ze dne 6. 10. 2010. Je to v té době ještě dost depresivní úvaha. Tyhle nálady mě stačily za ty tři roky zcela opustit. Víceméně jsem opravdu dospěla a už mi ta neznámá budoucnost, která se blíží stále rychleji nepřijde tak děsivá.
Nicméně je to trochu paradox. Sleduju tady změnu osobnosti, která se udála během tří let. A přitom jsem se původně chtěla zmínit o tom, jak jsem změnila za poslední tři měsíce. Je to sice blbost, ale trochu mi přijde, jako by se ty uběhlé tři roky scvrkly to těch tří měsíců. Přinejmenším se můžou prolínat.

18. 9. 2013 - Aneb jak je možné, že je tohle teprve první článek v září....

18. september 2013 at 20:02 | Destel
A to už je prosím druhá verze, jejíž původní podobu jsem zanechala v rozepsaných 9.9.
Původně jsem měla v plánu v srpnu překonat počet článků napsaných v červenci... a nakonec jsem skončila u stejného čísla. A když jsem dneska uvažovala, že bych teda měla přidat ten pátý, došlo mi, že už je září...
Sice mám ještě... no, dejme tomu jeden týden prázdnin, ale už i tak cítím smrad přibližujícího se třetího semestru.
Před chvílí jsem si vytiskla plán celého studia a zjistila, že jsem to do teď pořádně flákala.

Dnes mám svátek (9.9). Takže jsem si dala pořádnou kopel, které jsem nevyužila snad tři měsíce (né, že bych se nekoupala, máme taky sprchu). A že už to zmiňuji po několikáté... budou to dva měsíce, co se můj status z nezadané změnil na zadaná a zamilovaná (džíz, zní to příšerně). Být to jinak, věřte, že těch článků bude víc.

21. 7. 2013 - Ty vole...

21. july 2013 at 18:04 | Destel
Měsíc prázdnin se pomalu blíží ke konci a já si pravděpodobně prodloužím neaktivitu i tady na blogu. Nečekala jsem, že nebudu mít vůbec chuť ani čas přes prázdniny něco přidávat. Chtěla jsem to tu trochu rozjet, ale ouha.
Doteď jsem přečetla jen jakousi trapnou dvou kapitolovou mangu a nedodívala se ani na jedno anime. Taky už mám dva měsíce v plánu sepsat článek s přehledem anime, která chci sledovat v létě. Ale neviděla jsem u žádného ani první díl. Mám ještě resty z jara a zimy.

Co se knih týče, není to úplně zabité, ale opět jsem čekala, že toho přečtu trochu víc. Ale spíš jsem si myslela, že bych konečně mohla napsat i nějakou tu recenzi na knihu.

8. 7. 2013 - Už mi lásko není dvacet let...

8. july 2013 at 15:10 | Destel
Včera jsem si dala tu práci, abych sepsala nějaký článek, protože dneska v tuhle dobu končím v práci a většinou jsem tak vyfluslá, že se zmůžu maximálně na dočítání Hostiny pro vrány nebo dokoukávání Personal taste.
Byla jsem tak nasraná, když jsem zjistila, že ruší drama(i anime)crazy, ale naštěstí jsem tuhle doramu někde našla, takže slavnostně slibuji, že jakmile uvidím poslední díl, budu se zabývat překladem a anime. Možná.

Ale co je důležitější. Právě dnes se již loučím s označením náctky a vítám cetku. A tak nějak už definitivně nejspíš vstupuju do světa dospělosti. Opět se psychycky neděje žádná změna.
A díky prodlouženému víkendu jsem se ve čtvrtek trávila na grilovačce, v pátek se opekálo prase se sousedy, v sobotu přišli kámoši ještě k nám na takovou mini grilovačku, kde padla flaška melounové vodky v pěti lidech, a v neděli se stavila babička na oběd. Byla jsem fakt really busy. :D Ale snad můžu říct, že jsem alespoň snažila tu dvacítku pořádně zapít, třebaže jsem nedošla tak daleko, aby mi bylo špatně.

8. 6. 2013 - Real man know how to study

8. june 2013 at 0:49 | Destel
Stále žiju, nebo-li přežívám.
Zjistila jsem, že chodit spát ve čtyři ráno a přinuti se vstát v sedm je někdy opravdu těžký úkol. A když jsem v takovém režimu jela již druhý den, myslela jsem, že mě v tramvaji trefí heart attack. Nejspíš kvůli těm energeťákům a tabletkám na mozek. Poté, co jsem si odbyla jeden test jsem se s takovým nadšením vrhla do postele a spala jsem úžasných pět hodin. :D
Tak už jsou přede mnou jen dvě ústní zkoušky, které jsem si chytře naplánovala pěkně za sebou. A začala se na ně učit týden předem. Nebo počkat... opravdu jsem začala teprve včera, takže mi zbývají pouhé tři dny. Sranda je v tom, že mi stále chybí šest kreditů, abych se stále mohla považovat za studenta, tudíž minimálně jednu tu zkoušku musím zvládnout, jinak bude sranda. Jediná uklidňující skutečnost je ta, že bych na studijním nejspíš nekempovala sama. :D

But, proč to zmiňuji. Začala jsem se dívat na GTO! Prostě jsem si včera ve dvanáct večer řekla, že už to balím a že si pustím něco na odreagování. Měl to být jenom první díl, abych to koštla a fuck! Jsem v řiti.
K tomu všemu jsem si dneska koupila čtvrtý díl Lháře a nedalo mi to, abych si nepřečetla alespoň dvě stránky. A další fuck!
Nerada si to přiznávám, ale učit se v takovém stavu je opravdové peklo.

19. 5. 2013 - Chci modrou telefonní budku

19. may 2013 at 14:35 | Destel
Tak už to začalo.
Panika a shánění po obraceči času. Ale jelikož už mám za sebou pár testů, které jsem sice nedala, ale mezi nimi se našlo pár takových, které se přece jenom povedly, mám z toho docela dobrý pocit.
A jelikož mě čekají jednom dvě ústní zkoušky, říkám si, že bych musela být debil, abych třeba jednu z nich nedala. Jediným důvodem může být malé množství termínů, pokud by se první pokus nezdařil. A to už si sama sobě nějak omluvím.

1. 5. 2012 - Request

1. may 2013 at 22:40 | Destel
Tak mě napadlo...
Chystáte se někdo letos na Animefest?
Jelikož jsem v Brně, řekla jsem si, že bych letos konečně mohla prolomit ledy a prostě se na takové akci ukázat. Navíc to vypadá, že bych mohla vyjít i s penězi, ale s tím, že půjdu až v sobotu po třetí hodině za tři stovky.
Nicméně se mi tam nechce jít samotné. A bylo by fajn se s některými vidět i na živo.
Je nejspíš už trochu pozdě pojat to jako hromadný sraz, navíc v tomto období se většinou píší písemné maturity (nebo by mělo být po nich). Minulý rok jsem tak znovu Animefest odložila.

28. 4. 2013 - Nečekané překážky

28. april 2013 at 22:09 | Destel
Spring is coming?
No, summer is comming!!
A je to úplně na prd. Kvůli té zimě, která nechtěla stále odejít bylo všechno už tak nadržené, že to trvalo pouze dva dny, než všechno vykvetlo. S trochou štěstí to někde trvalo celý týden. Alespoň se po dlouhé době květen ponese opravdu v duchu květů. Mám takový pocit, že poslední roky to v tuhle dobu už bylo ve fází odkvětu.
Taky jsem stála na vážkách, jestli jsem alergická či ne. V nose mě svědilo pouze první dny, kdy to propuklo. Ale teď o víkendu jsme vyrazili k nejbližší cyklostezce, která vede lesem, polem a kolem rybníku a měla jsem co dělat, abych vydržela dýchat nosem (část na tom možná nesla i moje fyzička). :D


14. 4. 2013 - Měním se v upíra

14. april 2013 at 4:09 | Destel
Ráda bych řekla, že se stávám podobným exemplářem jako hlavní hrdina knihy Nespavost od Stephena Kinga. Týpek, který trpěl nespavostí po čase začínal vidět divné postavy a možná by se dalo říct, že také viděl auru. Svět byl naprosto v jiných barvách a on se mohl považovat za cosi výjimečného.
Spíše se mi pomalu ale jistě obrací režim. Nebo si ze mě moje tělo dělá prdel a stále ještě vstřebává ten předvčerejší energeťák. Ale fuck! Něčemu takovému nevěřím.

6. 4. 2013 - Step by step...

6. april 2013 at 19:05 | Destel
Hahaha *devil laugh*, smradi!
Přijde že jsem tenhle týden byla nějak neaktivní. Žel, Velikonoční prázdniny se mi protáhly až do úterý a pak jsem asi osm hodin v kuse vytvářela prezentaci do angličtiny. Byl to náročný týden, ale zápočet z angliny mám doufám v kapse (ještě mi zbývá napsat dva mini testíky).
Ale ani další týden nebudu mít moc času. Čeká mě test z křesťanství, takže budu celý týden pravděpodobně přepisovat poznámky z přednášek a dočítat povinnou literaturu. Fuj.

Nicméně jsem si uvědomila, že už uběhly čtyři měsíce od přeložení první kapitoly k Super lovers. Čištění už mám hotové, takže věřím, že během týdne přeložím druhou kapitolu (musím se od toho učení nějak odreagovat). Abych se trochu ospravedlnila. Trvá mi to takhle dlouho, jelikož už jsem ji jednou přeloženou měla, ale když jsem si soubor kopírovala zaměnila jsem ho za starší, takže jsem celý překlad ztratila. Nebýt toho, byl by překlad hotový už dávno. Takhle se ale přede mnou vždycky objeví dvě ztracené hodiny a veškerý elán je fuč. Ale tento týden to musím prolomit a pohnout se dál. Takže buďte trpěliví.

29. 3. 2013 - Ach ty doramy...

29. march 2013 at 1:02 | Destel
Znáte takový ten pocit, kdy kroutíte hlavou nad tím, jak se chovají některé asijské holky? Většinou jsou v doramách prezentovány jako strašně nevinné, hodné holčičky, které při sebemenším náznaku nějaké intimity začnou ječet.
Mě osobně dostávají líbací scény, které spočívají v minutovém přilepení rtů, vykulených očí a poté jsou strašně překvapené a naprosto paf z toho, že byly políbené. WTF!?
Jsou i takové doramy, kde jsou líbací scény naprosto normální, takže si říkám, že to u nic nemůže být tak hrozné. (Ale když se člověk dozví, že Sangdeul například poprvé políbil holku, když mu bylo osmnáct, musí si uvědomit, že je s nima něco špatně. Aspoň my teda už ve čtvrté třídě hráli na narozeninových oslavách flašku, a v páté třídě už nešlo o nevinné pusinky. Asi jsme byli vyspělá generace či co.)
 
 

Advertisement