Diary

23. 2 . 2012 - God of all programs

23. february 2012 at 21:49 | Destel
Tenhle den musím zaznamenat, protože se stalo něco tak neuvěřitelného, že na to nemá ani zjevení Ježíšovo (nebo někoho důležitého a stejně tak jistě mrtvého).
Oh man! Já asi dostanu jedičku z programování! A ještě jsem si dovolila radit nejchytřejšímu člověku z naší třídy... Tomu říkám sakra klika. Fakt netuším, jak se mi to povedlo. Nebyl žádný error, dokonce jsem správně použila Try Catch... :D
Moje euforie teď nezná hranic.

22. 2. 2012 - K čertu s tebou Murphy!

22. february 2012 at 19:21 | Destel
Fakt by mě zajímalo, proč existují Murphyho zákony...
Myslím, proč jsem sakra nemohla dělat něco o prázdninách nebo minulý rok, kdy jsem měla tolik času, že jsem pomalu nevěděla co s ním a teď se mi zdá, že jsem ho nevyužila.
Napadá mě teď tolik věcí, které bych mohla začít realizovat (hlavně tady na blogu), ale jednoduše se tomu bráním, protože vím, že bych pak do škole nedělala už vůbec nic.
Místo toho, abych si dělala otázky do angličtiny, nebo se snažila pochopit programování a nebo počítala matiku... sedím u komplu a hraju se ve Photoshopu...

Díky Miss. Bloody Scar mě napadlo, čím to tady trochu oživit. Díky jakýmsi kartám na someecards.com mě napadlo udělat obodbu, akorát s quotes z anime. Takže jsem se znovu podívala na první díl OP, udělala scany a tohle z toho vzniklo...


Ti dva chlápci patří k posádce Alvidy, kteří se snaží nadlábnout ve spižírně.
Ovšem, trochu je překvapí, když ze sudu, který se chystají rozbít, vyskočí něco jiného...

31. 1. 2012 - Jep, ségra je v háji...

31. january 2012 at 18:22 | Destel
Po tom, co jsem víken zabila filmovou nocí u kámoše a vyděsila mamku k smrti, když jsem se v sedm ráno vloupala domů, aniž by věděla, že jsem šla "ven", probudila jsem se v neděli někdy kolem šesté a zjistila, že nemůžu skoro mluvit z toho, jak mě bolí v krku.
Tím pádem jsem pondělí proležela v posteli a vypila asi dva litry bylinkového čase, abych mohla nakráčet v úterý (tudíž dnes) do školy a vyzvednout si pololetní vysvědčení.

21. 1. 2012 - Krásné datum...

21. january 2012 at 22:12 | Destel
Nedalo mi to, abych na takové datum něco nenapsala... (něco, co nemůžu nazvat recenzí ani článkem souvisejícím s knihami... bohužel).

Na pátek se vždycky těším, ale tentokrát se mi strašně nechtělo do něj probudit. I když to znamenalo pouze pět hodin. Hned, co jsem přijela dom, jsem musela na místní rezidenci domluvit se na webovkách a vyfotit si nějaké podklady pro články. Ano, upsala jsem se ke stvoří designu pro jedinou naši ucházející památku. Už tu o ní kdysi byla zmínka. Nějaký čas v augustiánské rezidenci žil J. G. Mendel a dělal tu jeho slavné pokusy s hráškem až se dopracoval ke genetice.
Poslední dobou nám stávkuje připojení k internetu a navíc jsem si špatně nainstalovala PS, takže se ho teď snažím nainstalovat znovu, ale připojení mi nepřeje. Vždy se to zastaví někdy u osmdesáti procent (což u 1,8 GB souboru dost nasere!).

10. 1. 2012 - Ebook

10. january 2012 at 17:50 | Destel
Ano... Poslušně hlásím, že už i já jsem vlastníkem e-book čtečky - resp. PocketBooku pro 602.
Už jsem se s ní stačila jakž takž seznámit. A jsem celkem spokojená...
Sice mě naštvali všichni prodavači elektroniky, protože bylo v příslušenství napsáno, že je součástí i pouzdro a ještě cosi a nic nepřišlo... Docela jsem s tím počítala, jinak bych si ho objednala rovnou se čtečkou.
A taky jsem chtěla černou, ale došla bílá, což mi zase tak nevadí, protože vypadá možná líp než ta černá...
Jenom doufám, že se nic neposere, protože po reklamaci tabletu už mě nějaká taková činost neláká...

8. 1. 2012 - V novém kabátě

8. january 2012 at 13:03 | Destel
Fuj... Je to za mnou. Ale vidíte to? Jsem maximálně spokojená. Včera jsem projížděla obrázky na deviantartu, chtěla jsem najít něco s knihou, abych mohla udělat nový design a pak jsem narazila na cliparty, které mě inspirovaly k tomuhle. Červík i všechno ostatní kromě šálku s čajem jsem dělala sama. Sama se divím, že se mi to povedlo. U jablíčka jsem se hodně inspirovala, ale nedokázala jsem ho udělat jinak, když jsem viděla ten originál. Strašně se mi líbí...

Jediné, co mi zbývá dořešit jsou komentáře. A na designe aspoň půl roku nevztáhnu ruce. :D Doufám, že to takhle vydrží alespoň pár dní. Ale myslím, že se mi to jen tak neomrzí.

Navíc jsem nově uspořádala menu. Myslím, že je to teď mnohem přehlednější. Ještě dodělat článek s abecedním seznamem knih a pár dalších úprav... A bude hotovo!
Navíc chci ještě udělat malou změnu v grafické provedení recenzí, ještě jsem to nezkoušela, takže uvidíme, jak to nakonec dopadne.

7. 1. 2012 - Once upon a time...

7. january 2012 at 21:47 | Destel
Po dlouhé době jsem dostala zase chuť zahlnit můj blog zbytečnostmi. A to především výkecem toho, co se za poslední dobu stalo.

V první řadě jsem doslova vyletěla z kůže, kdy jsem zjistila, že kvůli náladovému připojení k internetu, se mi smazala polovina článku se seznamem knih, co jsem za rok 2011 přečetla, když jsem aktualizovala prosinec... Tím pádem jsem musela všechno dopisovat (naštěstí si to všechno vedu ještě na papíře - jo jsem úchyl, ale jak je vidno, vyplácí se to) a ještě ke všemu přidat odkaz na danou "recenzi".
Zajímavé taky je, že jsem se přepočítala (chtěla jsem to zmínit už dřív...), takže stou knihou nakonec není Vražedná pomsta, ale Štvanice na ďábla...

28. 12. 2011 - Rovná stovka

28. december 2011 at 16:05 | Destel
Vánoce utekly jako voda. Letos byly hodně netradiční...
Dárky jsem si totiž rozbalovali dvacátého čtvrtého ráno. Taťka totiž schytal odpolední směnu, takže pořádat něco jako rodinnou štědrovečerní večeři nemělo smysl. Místo toho jsme si dárky rozbalili ráno a měli štědroodpolední oběd.
Letos jsem se na Vánoce zase těšila, protože jsem neměla vůbec žádnou představu, co dostanu a nebylo toho moc. Přibylo mě pár barev a pláten ke stojanu z minulého roku. A budu vonět jako Beyonce.
A nakonec mě nejvíc potěšila babička, která nám symbolicky dala pakl ponožek, ale už týden jsem ségru otravovala, aby mi na Vánoce nějakou koupila, protože jsem zjistila, že jich mám hrozně málo... :)

22. 11. 2011 - 33 333

22. november 2011 at 17:34 | Destel
Myslím, že dnešek si určitě zaslouží záznam...

Vlastně, nijak by se nelišil od jiných dnů. Prostě škola a všechny ty věci, co zažívám každé jiné úterý. Až na to, že jsem si svůj denní režim narušila zaspáním. Ani nevím proč? Vím, že první budík jsem vypla, druhý už mi nezvonil, i když měl... Naštěstí ségra vstává stejně a zrovna si přilezla do pokoje pro žehličku na vlasy... No a nebýt toho, že se překonala a udělala mi svačinu, mohla bych se vychloubat, že jsem na ni ještě pět minut čekala.

Předposlední hodina... sedíme si takhle před jídelnou a koukám... Všichni popíjejí kávičku nebo čokoládu z automatu. Dostala jsem na ni taky šílenou chuť.
Asi dvakrát jsem si lokla, když přišel třídní a otevřel nám učebnu. Sehnu se pro kabelu a slyším: "Oh!!" Poďvám se dolů... a celý kelímek čokolády mám v klíně. A aby to dosáhlo toho správného uměleckého dojmu, vzala jsem si dnes svoje nejsvětlejší rifle, takže to byl vážně úžasný pohled. Navíc, kdo se na mě koukal ze zadu, vypadalo to, jako bych se posrala a všechno mi to steklo do nohavic.
A teď... jak se sakra mám s tímhle pohybovat po škole zbylé dvě hodiny a vůbec... Tentokrát mě nepotěšila ani dlouhá jízda vlakem a třiceti dvou kilometrová jízda domů. Navíc desetiminutové čekání na autobusáku, kde se jako naschvál v tu hodinu pohybuje nejvíc lidí...
Nakonec jsem to vyřešila teplákama z tělocviku; člověk ani nevšiml, že to jsou tepláky, což byla (a stále je) asi ta nejšťastnější událost dne. :D

A teď přijdu na blog a říkám si: "To si děláš prdel!!"
Není to tak, že bych byla pověrčivá nebo příliš věřila na šťastná čísla. Ale když se to podaří zrovna v takový den. Dobře, odteď mým šťastným číslem trojka asi nebude.

12. 11. 2011 - Velký úklid...

12. november 2011 at 14:57 | Destel
Jelikož mi už delší dobu nefuguje Mozilla a netuším proč, rozhodla jsem se, že to chce rapidní změnu. Na disku mám totiž maximálně 6 % volného místa, tudíž mi nejde provést ani defragmentace a fakt nevím, co už bych smazala, tak jsem si řekla, chce to Windows 7.
A všechno půjde pryč...

Takže jsem včera zálohovala obrázky, dokumenty, písničky a některé programy, které se mi nechce znovu stahovat nebo instalovat.
Momentálně už mi zbývá jenom disk naformátovat a opravdu se všeho zbavit... a snad mi pak půjde i ta Mozilla.

28. 10. 2011 - Už to uvízlo

28. october 2011 at 15:20 | Destel
Opět je tu čas na malý výkec.

Poslední měsíc byl strašný fofr. Ať už další zařizování ohledně stužkovacího večírku nebo šprting a nebo jízdy.
Včera jsem měla závěrečné zkoušky a konečně se teda můžu v klidu věnovat něčemu jinému než po volném čase jezdit po křižovatkách. Nakonec jsem to úspěšně zvládla, teď už to bude jenom... zajímavé. :D

Ohledně blogu a dalších věcí. Asi jste si všimli, že jsem se teda dala na knížky. Je to vlastně to jediné, co mě ještě dokáže přinutit něco sem přidat. Stále překládám mangu, stále se snažím psát... Dokonce jsem udělala nový design... Ale není na nic čas. I když jsou prázdniny.

Musím se teď přes víkend dodívat na poslední díly One piece a Samurai Champloo, abych mohla napsat recenzi. A pak mě nejspíš zase pár dní neuvidíte aktivní.

20. 9. 2011 - Asi si říkáte, kde to vázne

20. september 2011 at 20:19 | Destel
Docela by se hodilo napsat tohle jako téma týdne. Přijde mi, jako by tu bylo ticho už nejmíň půl roku, přitom to bude teprve měsíc...

Dřív jsem nikdy nevěřila, že bych mohla přežít měsíc bez přidání článku a rozhodně bych nevěřila, že by to bylo z toho důvodu, že není čas. Ale stalo se. Je ze mě vytížená osoba.

O začátku školního roku ani nemluvím. Čeká mě maturitní ročník a ještě jsem si začala dělat řidičák, takže mám všeho plný zuby. Minulý týden jsem na pár dní navštívila Prahu s mojí třídou. A hned jsme se vrhli zase do učení. Do toho ještě zařizujeme stužkovací věčírek, nemůžeme se shodnou na citátu ani barevné kombinaci... prostě je to bída.
Teď sedím a dělám se v excelu s tabulkama, kam budeme hlasovat. Vysrala bych se na to, kdybych věděla, že se s tím bude srát někdo jiný, ale víme, jak to je. Co si sám neuděláš, to nemáš... takže to prostě vydržím...A snad se konečně někam dostaneme.

No dobře... chtěla jsem se jenom ozvat, abyste věděli že žiju a že se časem vrátím a trochu to tu rozjedu... časem...

21. 8. 2011 - Svět, jenž dohání realita

21. august 2011 at 19:49 | Destel
Myslím, že tenhle měsíc bude jeden z těch lepších a aktivnějších... ovšem ne, co se týče blogu.

Stále se něco děje... Zrovna teď jsem na prázdninách-brigáďě poblíž Prahy... shodou okolností v Mukařově, který nedávno nechvalně proslul v televizních novinách.

Ale chtěla jsem se podělit se zážitkem, co se stal... no, hodně dávno.
Poslední den v práci jsem sebrala odvahu a poznavala T. na kofolu (možná jsem řekla pivo, ale jezdí autem). Byl to trapas. Zaplatil za mě a ještě mě odvezl domů...

2. 8. 2011 - Jak se práce může stát závislostí...

2. august 2011 at 18:50 | Destel
Člověk si na práci musí najít něco, co dokáže mít rád, aby byl schopen se tam stále vracet. Já si našla osobu a teď mě štve, že za dva týdny budu muset odejít.
Zvlášť, když si myslím, že se mu taky docela líbím, ale jak prohlásil taťka, oba jsme takový flegmouši, že spolu jen zřídka promluvíme. :D
Jak já ty vztahové záležitosti nesnáším...


Dokonce se mi dostalo pozvání na večeři, ale zase od někoho jiného... Pořád si říkám, co by mi to udělalo vyjít si s někým. Na druhou stranu se mi to zdá zbytečné, když nevidím naději, že bych k tomu člověku kdy co cítila a jenom mu tak možná vnucovala plané naděje.

13. 7. 2011 - Umořená

13. july 2011 at 20:55 | Destel
Řeknu vám, že mně ta práce leze hodně na mozek... Není dne, kdy se mi v době spánku nezdá o krabicích nebo sklinkách. Dneska to byl obzvlášť divný sen.
Nejdřív po mě jel jeden spolužák ze školy, který se mi líbil, pak se tam zničehonic objevil spolužák ze základky, se kterým jsem chodila a rozešli jsme se (v tom snu) kvůli tomu, že jsem postavila krabice kamsi, kam on nechtěl. :D Šílený, co?

Není to vůbec špatná práce, baví mě to a dokonce se tam mám na co koukat. Ne, že by to tam bylo plné mlaďochů, ale tak dva, tři vůbec není špatný počet.
Dokonce tam zrovna střídám jednoho borce, který chodí na stejnou školu. Teď teda maturoval. Znám ho jenom od vidění a taky nevypadá špatně. Měli jste mě vidět, když mě při střídání pozdravil. :D Byla jsem pak celých osm hodin vytlemená a nikdo mi nezkazil náladu. :D
Ne, vůbec nechápete, co to znamená.
Byl totiž svědkem mých trapasů v Londýně, kdy jsem se ztratila a to samé v Paříží - tam se mi v KFC nalepil toaleťák na boty a zjistila jsem to až venku... :D Takže to, že se ke mě hlásí je už co říct. :D
 
 

Advertisement