Téma týdne a úvahy

Ženám ve filmu asi nesmrdí nohy

5. february 2013 at 1:03 | Destel
Asi to opravdu bude tím energeťákem, který během dne ustavičně popíjím. Zjišťuji, že pár dobrých filmů v kombinaci s tímto povzbuzovadlem mi v mozku dělá náležitou paseku. Můj mozek totiž čas od času přeřadí do jiné rychlosti a dokonce začne přemýšlet.
Když jsem teda dnes (teda včera) v podvečer sledovala Pulp fiction, objevila se ve filmu jedna zajímavá událost. Pár mafiánů se dohadovalo, zda jejich šéf vyhodil z okna nějakého maníka kvůli tomu, že jeho ženě masíroval nohy, nebo zda v tom bylo něco jiného.

Je lepší buddhismus nebo křesťanství?

28. november 2012 at 11:40 | Destel
Kdysi dávno tady byl jakýsi rozcestník s různými směry náboženství, který jsem chtěla postupně rozšiřovat o články, abych si udělala přehled o tom, co mě zajímá.
Něco takého teď už vlastně nepotřebuju, ale přišlo mi docela fajn tohle téma trochu přiblížit někomu, kdo se o to téma zajímá a možná přemýšlí, že by se vydal v mých stopách (resp. začal to i studovat).
Nejspíš takových podobných článků bude přibývat.

Stupně vítězů

21. november 2011 at 22:18 | Destel
Tohle téma má jednu obrovskou chybu!!! Chybí tam množné číslo. V první chvíli mě napadlo asi dvacet postav a teď si babo vyber...
V zápětí se mi v mozku začaly odehrávat soukromé Hugner games o to, kdo se nakonec postaví na stupeň vítězů.

Je to těžké. Zvlášt, když je těch knih tolik a v každé je minimálně jedna postava mému srdci blízká. Kdyby to byla nejméně oblíbená postava, měla bych jasno.
Asi nebudu jediná, kdo nakonec svého favorita vybere z knih od J. K. Rowlingové. Ráda bych šáhla po něčem originálnějším, ale musí to být. Koneckonců postavy téhle série se mnou vyrůstaly a musím přiznat, že jakmile jsem uviděla větu: "Nejoblíbenější knižní postava," vyskočil mi před oči Severus Snape.

V zápětí to byl Draco Malfoy a pak další a další... Tady si nejde vybrat jednu.

Nedá mi to a musím zmínit aspoň jednu další úžasnou postavu, která nebýt HP, měla by první místo jasné. Jmenuje se Bartimaeus. Je to démon s úžasným smyslem pro humor a někde hluboko v jeho démonském srdci má i místo pro lásku. Bartimaeovu trilogii jsem přečetla už třikrát a vážně uvažuju, že bych si konečně měla ty knížky pořídit do své soukromé knihovny, protože ještě stále nemám dost.

















A jestli smím ještě obsadit bronzový stupínek vítězů... postavil by se na něj Jack z knihy Pilíře země od Kena Folleta. Jednou bych si přála potkat někoho, jako je on. :)

Realita?

10. august 2011 at 21:48 | Destel
Nesnáším realitu!
Opravdu se snažím den, kdy mi někdo z očí strhne moje růžové brýle, co nejvíc oddálit. Čekám to každým dnem... A čím dýl čekám, tím víc si uvědomuju, že si je jednou stejně sundám sama.

Jsem zrovna zamilovaná. A čekám, kdy přijde realita a on mi řekne, že někoho má, nebo že je gey.

Dělám si plány do budoucna. Vidím se jako psychoterapeut nebo jako webdesigner. Ale realita je taková, že nic z toho dělat nechci.

Sním o spoustě věcech, ale realita je taková, že se žádný z těch snů nesplní.

Tak si říkám... Seru na návrat do reality!!

Teorie velkého zániku

8. january 2011 at 16:18 | Denaille nebo Estel...vyber si :p
Nedávné částečné zatmění slunce mi po dlouhé době vyvolalo depresi... i když, možná za to může i diskuze, která se rozpoutala v poslední hodině, nebo fakt, že jsem si přitom vzpomněla na téma týdne a přemýšlela nad posmrtným životem. Už jenom to samo o sobě je depresivní, protože to úzce souvisí se smrtí. Není to tak?

Každopádně jsem se snažila najít jeden ucelený názor na tohle téma a zjistila jsem, že to prostě nejde. Mám o posmrtném životě několik představ a vděčím za ně především spisovatelům.

Podzim z jiného pohledu

6. october 2010 at 21:34 | Denaille
Podzim je podle mě nekrásnější období v roce.

Sen

19. september 2010 at 14:31 | Denaille
Každý člověk o něčem sní, ať už spí nebo je vzhůru. Sny se vyrovnávají našim touhám, ale jsou jen jejich jemným odvarem. Touhu si může každý splnit, pokud k tomu má prostředky, ale sen se nám jeví jako jemná pára na hvězdné obloze, kterou nemůžeme stisknout v dlani.

Fenomén dnešní doby - Upíři

10. august 2010 at 11:32 | Denaille
Nechápu, co za debila mi vyplo automatické ukládání článků!!!! Vím, byla jsem to nejspíš já... tím víc mě to potom ale štve... Budu to prostě muset vzít ještě jednou a zavzpomínat, co to moje chorobná mysl během psaní vůbec vymyslela...

Jasper Hale
Upíři - bájné bytosti, které jsou v dnešní době hojně využívány jako postavy k bestsellerům. Kvůli tomu má hodně lidí (většinou teda ženské osazenstvo) zkreslený pohled na skutečnost. Řekněme, že upíři opravdu existují a vy se zrovna s jedním potkáte a dojde vám, co je zač. Správna reakce by byla pokusit se utéct, křičet na celé kolo a volat o pomoc. Takhle by to udělal normální člověk, který si cenní života. Dnešní mládeš by mu nejspíš skočila kolem krku se slovy: "Miluju tě, Edwarde!" nebo: "Přeměň mě!". Naprosto špatně, protože žádný upír by se neměl na člověka dívat s lítostí, ale rovnou se do něj zakousnout!

V dnešní době díky několika literárním a filmovým počinům lidé vyznávají tři druhy upírů.

Anime aneb jaký vliv má Japonsko na Západ?

2. august 2010 at 23:57 | Denaille
Konečně nějaké téma, na které mám co říci. Anime (japonský animovaný seriál o několika dílech) je poslední dobou na blogu tak rozšířené téma, že mi přijde nemožné, aby někdo nevěděl, o co jde. Možná to je tím, že patřím mezi ty "sledující", ale pomalu každý desátý blog, na který narazím má co dočinění právě s těmito kreslenými postavičkami.

Chápu lidi, kteří tyhle seriály odsuzují, nebaví je a nechápou, co na tom ostatní vidí. Nebudu se s nikým hádat, ani mu vnucovat svůj názor (i když mě to hodně svádí). Pro mě je anime jedna z věcí, za kterou si vždycky budu stát a budu ji obhajovat, i když už jsem na něm dávno závislá a tuto závislost si přiznávám.Ten, kdo totiž tvrdí, že jde o primitivní pohádku pro malé děti se plete. A pokud to tvrdí i po tom, co některé z anime viděl, pak je to idiot.
Z mého pohledu totiž nejde o žádnou pohádku, ale o normální příběh, ve kterém je dokonce, světe div se, nějaká skrytá pointa, kterou divák musí objevit. A stejně tak jako existují anime pro malé děti, pak jsou tu příběhy, které pochopí jenom dospělý člověk.

Peníze

8. march 2010 at 19:57 | Denaille
Než začnu, nebylo by na škodu, kdychom si definovaly, co to vlastně peníze jsou. Než jsem začala psát tenhle článek, trochu jsem brouzdala po netu a zjistila pár užitečných informací.

V prvné řadě mě zajímalo: Jak vlastně peníze vznikly?
Ten, kdo není úplný ťulpas už z dějepisu ví, že dříve si lidé věci mezi sebou vyměňovali. Jeden přinesl zelí, druhý mu za to dal mrkev. Peněz nebylo potřeba...
Téhle výměně zboží se říká barterový obchod.

Život je jedno velké štěstí

3. october 2009 at 19:35 | Denaille
Štěstí je krásná věc. Ale kde se bere?

Podle mě za to může kontrast právě mezi štěstím a chvílemi neštěstí.
Člověk, který za celý život nepoznal sladkost obejmutí, nebo pohlazení a ví, že takový věc exstuje je potom nesmírně šťastný, když se mu ho dostane. Stejně tak lidé, kteří zažili bídu, hladovění a nemoci se těší z každé chvilky života a pokládají to za nesmírné štěstí, že ty krušné chvíle jsou pryč a oni můžou beztarostně žít.
Můžeme tedy říct, že štěstí vyplývá z neštěstí.
Ale proč to nemůže být naopak?

Evoluce nebo jen podivná agresivita?

28. july 2009 at 7:30 | Denaille
Nevím, jestli si někdo z nás všiml změn, které se buďto staly, nebo stále dějí.
Nevím, čím to je ani proč a dělá mi to celkem starosti.

Začalo to článkem na Novinkách o útoku šelmy (teď si nejsem jistá, zda šlo o levharta nebo nějakou pumu) na krokodýla, kterého zabila. Zdá se to trochu divné ne?
Ale zvláštní na tom je, že tu zprávu teď nemůžu nikde najít... Dějí se mi teď samé divné věci.

Co pro lidi znamená práce?

19. july 2009 at 10:42 | Denaille
Když jsem byla menší, nestarala jsem se o to, kde naši berou peníze, ale chtěla jsem spoustu věcí. Dětem uniká smysl financí, vědí, že hračky si koupí za peníze, ale kolik práce někdy stojí mít je, to nevědí. Chtějí to a to a jsou naštvaní, že jim rodiče nic nekoupili i když tam tu věc si zrovna strašně přály.

• Hasit, to je krásná práce, ale nosit vodu z potoka, to dělá člověk nerad. (Čapek K.) •

 
 

Advertisement